Kulajda s liškami

 

Na zahradě dozrává kopr, první letošní houbařská výprava přinesla své plody v podobě lišek, vajíček je taky dostatek, stánky jsou plné raných brambor a tak neexistuje lepší doba na to uvařit  českou klasiku - kulajdu.

Doma jsme kulajdu nikdy nedělali a popravdě mě nikdy ani moc nelákala, polívka s koprem a smetanou? A ještě s tak divným názvem? Raději jsem se od ní držela dál. Pak jsem se seznámila se svým drahým a u nich se kulajda dělá, takže jsem neunikla :-)

Nakonec přišla chvíle, kdy si drahý řekl, že bych mu ji měla uvařit já. Chápete tu drzost? A jelikož se svým názorem, že vařit stejná jídla jako drahého matka je poněkud nebezpečné, jsem se vám tady už pochlubila, není divu, že jsem si našla recept úplně jiný, právě s koprem a liškami. A tak jsem se seznámila se svojí nejoblíbenější polévkou :-)

Pro úplnost, recept je z kuchařky Rande s gurmánkou od Šárky Škáchové. Polévku jsem už ale vařila tolikrát, že poměry a postupy se už mohou od toho původního trochu lišit.

Co je potřeba?

5 středních brambor
2 hrsti (nebo podle chuti) lišek
vajíčka
zakysaná smetana
2 lžíce hladké mouky
kopr
kmín
pepř
bobkový list
nové koření
ocet
sůl

Lišky pečlivě očistíme a nakrájíme, brambory omyjeme nebo oloupeme a také nakrájíme a obojí dáme vařit spolu s několika bobkovými listy, kmínem, 3 kuličkami nového koření, několika kuličkami černého pepře a solí. Vaříme dokud brambory nezměknou.

V zakysané smetaně rozkvedláme hladkou mouku, přidáme do polévky, rozmícháme tak, aby nám v polévce nezůstaly hrudky, a ještě chvíli povaříme. Poté dochutíme koprem a octem, popř. dle chti dosolíme a dopepříme.

Na závěr do polévky vyklepneme vejce, tak aby se žloutek nerozbil, a necháme dojít mimo plotnu  - žloutek  pak zůstane správně tekutý.

Už víte, co budete vařit, až najdete v lese lišky? Jak je máte nejraději vy? Rostou u vás? A co jiné houby? 

A pokud se kulajdy bojíte podobně jako já, už, prosím, neváhejte. Budete určitě překvapení, jak dobrá ta polívka s tím divným názvem je :-)

Lososová pomazánka

Taky to máte tak? Sotva se aspoň trochu prodlouží dny a zima začne vyklízet místo mnohem příjemnějšímu ročnímu období, začnu mít neodbytný pocit, že nežiju dostatečně zdravě, jím samá těžká jídla, že jsem přes zimu nehorázně přibrala (což je bohužel většinou i pravda) a že bych měla začít jíst víc zeleniny, míň masa a přestat pít víno.

Víno přestanu pít málokdy, nebo to vydržím sotva pár dní. Mám ho prostě ráda, i když nejsem žádný znalec, a nějakou tu radost ze života si přece musím nechat. Maso omezit zvládnu, ale nic se nemá přehánět, že. Tak mi nakonec nejdéle vydrží předsevzetí "budu jíst víc zeleniny". Jediné, co mě ohledně ní v tomhle období mrzí, je fakt, že zahrada zatím spí, či se teprve probouzí, a kromě zbytku brambor ze sklepa (a pár dalších záležitostí) jsme odkázáni hlavně na supermarkety.

Do tohoto mého jarního rozpoložení jsem nedávno u Lucie narazila na dvě moc lákavě vypadající pomazánky a vzpomněla si, že už jsem dlouho nevyráběla tu svoji nej z uzeného lososa, která přesně odpovídá všem mým jarním požadavkům.

Na lososovou pomazánku budeme potřebovat:
150 g uzeného lososa
(pokud mi občas zbyde domácí gravlax, tak použiji ten)
1 limetku
1 větší jarní cibulku
půl svazku kopru
100 g lučiny
150 g tvarohu
sůl, pepř

Uzeného lososa nakrajíme nadrobno a podle chuti zakápneme limetkovou šťávou, přidáme drobně nakrájenou jarní cibulku a nasekaný kopr. Přidáme lučinu s tvarohem, dle chuti osolíme a opepříme a důkladně promícháme a necháme vychladit.

Pomazánka je moc dobrá nejen jako rychlá "náhražka" teplé večeře, ale skvěle se hodí i na jednohubky nebo chlebíčky. Pokud už vás začala nudit klasika, nebo chcete zkusit něco nového, je to ta nejlepší volba. Pomazánka je prostě luxusní a rozhodně s ní každého hosta (pokud není vegetarián) potěšíte.